Co je supervize?

Počátky supervize můžeme zaznamenat již koncem 19. století. Následně se rozvíjela zejména v kontextu psychoterapie, ale brzy se stala významnou součástí praxe v oblasti pomáhajících profesí, zejména v sociální péči. Postupně se etabluje jako svébytná profese a své působení rozšiřuje mezi další pomáhající profese – školství a zdravotnictví.

Supervize je nástrojem propojení teorie s praxí a integrace osobnosti s profesí. Zahrnuje složku podpůrnou, kontrolní a vzdělávací. Supervize pomáhá poskytovat podporu a příležitosti k reflexi profesionální pozice, zprostředkovává náhled na rizika a možné důsledky vzájemného nepochopení a chybějícího respektu mezi účastníky supervize – pracovníky a členy pracovního týmu. Stejně tak umožňuje nahlédnout a uvědomit si rozsah a charakter vlivu profesionála v pomáhající profesi na klienta, jeho moc a bezmoc a další aspekty vztahu “pomáhající – klient”. Cílem této reflexe profesionální pozice je v konečném důsledku umožnit případnou změnu v profesionálním přístupu a jeho kvalitativní zlepšení a tedy zlepšení spokojenosti klienta a zvýšení jeho kompentencí.

Nedílnou součástí supervize je i péče o samotného pracovníka – profesionála, a to podporou jeho sebereflexe a péčí o emoční prožívání, podporou reflexe pracovních vztahů a zapojení v kolektivu. Supervize podporuje a vede ke zlepšování komunikačních dovedností, uvědomění si vlastní profesní pozice a přínosu v pracovním kolektivu a tím i k zlepšení efektivity práce celého kolektivu.

Supervize má velký význam v psycho-hygieně pracovníka v pomáhajících profesích a prevenci syndromu vyhoření. Je integrální součástí celoživotního vzdělávání.

„Pokud si pracovník uvědomí a zakusí hodnotu dobré supervize na počátku profesní kariéry, návyk přijímat dobrou supervizi se stane nedílnou součástí jeho pracovního života a trvalého vývoje“

Hawkins, Shohet, 2004


„(Supervize je) forma podpory profesionálního růstu – příležitost k reflexi možností, jak jinak rozumět, jaké zaujímat postoje a jak jednat v situacích s klientem a kolegy, s cílem zvyšovat svou profesionální kompetenci.“

Havrdová: Kompetence v praxi sociální práce, 1999

Share This