Syntéza dvou anket, které vznikly nezávisle na sobě v ČR a v USA na přelomu let 2025–2026 – a co z nich plyne pro každodenní praxi pomáhajících profesí.
Umělá inteligence se v pomáhajících profesích přestala chovat jako vzdálená možnost. V terapeutických pracovnách, supervizních setkáních i v zázemí organizací se objevuje běžně – ať už při přípravě podkladů, sumarizaci poznámek, nebo formulaci e-mailů. Otázka už neleží na ose „ano/ne“, ale spíše „jak, kde a s jakými zárukami“.
ASuPP v lednu 2026 zveřejnila výsledky vlastní sondy mezi svými členy. V prosinci 2025 publikovala Americká psychologická asociace (APA) data ze svého každoročního šetření Practitioner Pulse Survey 2025. Obě studie se sice liší rozsahem i profesním zaměřením, ale dotýkají se obdobných témat – a v některých bodech říkají překvapivě jiné věci.
Tento text shrnuje, kde se obě perspektivy potkávají, v čem se rozcházejí, a co to znamená pro supervizory, terapeuty, zadavatele supervize a pracovníky pomáhajících profesí.
Dvě sondy, dvě perspektivy
ASuPP (ČR, leden 2026). Sonda mezi 28 supervizory – členy asociace, kteří působí především v sociálních službách, školství a zdravotnictví. Většina respondentů má střední až dlouhou supervizní praxi. Nejde o reprezentativní průzkum profese, ale o kvalitativně-kvantitativní vhled do postojů aktivních supervizorů.
APA Practitioner Pulse Survey 2025 (USA, prosinec 2025). Robustní kvantitativní šetření, kterého se v září 2025 zúčastnilo 1 742 licencovaných psychologů. Sleduje meziroční trendy a posuny – díky tomu lze pozorovat dynamiku adopce AI a změnu obav v čase.
Rozdíl v metodologii i v cílové skupině je důležitý kontext a dalším zdrojem informací. Mnoho rozdílů, na které dále narazíme, je pochopitelných právě v tomto světle.
V čem se obě ankety shodují
Přes všechny rozdíly se obě studie shodují v překvapivě velké části jádra.
- Otevřenost roste, ale opatrnost zůstává. Supervizoři ASuPP svůj vztah k AI popisují jako „neutrální až spíše pozitivní“ s opatrným, ale otevřeným postojem. APA tento posun dokládá tvrdými čísly: zatímco v roce 2024 nepoužilo AI v práci 71 % psychologů, v roce 2025 to bylo jen 44 %. Měsíční použití se za rok více než zdvojnásobilo (z 11 % na 29 %). Celkově alespoň jednou v posledních dvanácti měsících AI použilo 56 % respondentů. Respondenty anket tedy nelze hodnotit jako apriorně technofobní – adopci AI prostě dohnala realita.
- Halucinace a nespolehlivost výstupů jsou hlavní obavou. Generativní modely produkují tzv. halucinace – přesvědčivě znějící, ale věcně nesprávné odpovědi. ASuPP supervizoři tento jev pojmenovávají intuitivně, APA ho měří: 60 % psychologů ho v roce 2025 uvádí jako významnou obavu (oproti 44 % v roce 2024). Růst obav o 16 procentních bodů během jednoho roku naznačuje, že rostoucí zkušenost neuklidňuje – naopak ukazuje praktické limity nástrojů.
- Volání po vzdělávání a etickém rámci je univerzální. ASuPP zjistila silný pocit nedostatečné informovanosti a chybějícího sdíleného rámce. APA na svá data reaguje doporučením, že všichni psychologové by měli projít školením zaměřeným na silné i slabé stránky AI a měli by před jejím využitím v péči získat informovaný souhlas klienta. Obě organizace tedy vyzývají k systematickému vzdělávání, ne jen k osobní improvizaci.
- AI je pomocník, ne aktér. V obou studiích převládá pragmatický pohled. Mezi americkými psychology, kteří AI používají, jsou nejčastější způsoby využití administrativní: psaní e-mailů a materiálů (52 %), generování obsahu (33 %), shrnování poznámek a článků (32 %), zápisy ze sezení (22 %). Pro klinickou diagnostiku ji využívá jen 8 % a pouze 5 % nasazuje chatbota přímo s klientem. ASuPP supervizoři to formulují obdobně: AI vidí jako podporu pro práci s textem a rešerše, nikoli jako účastníka vztahu.
V čem se zdroje rozcházejí
Tady leží to nejzajímavější – a pro praxi nejcennější.
Strach z nahrazení. Supervizoři ASuPP se v naprosté většině neobávají, že by je AI mohla nahradit. Jsou si jisti nezastupitelností lidského vztahu v supervizi. APA však ukazuje, že napříč psychologickou obcí v USA má obavu z toho, že AI „učiní některé pracovní povinnosti zbytečnými“, 38 % respondentů – a tento údaj meziročně vzrostl z 27 %. APA navíc odhaluje vnitřní strukturu obavy: bojí se více ti, kteří AI nepoužívají nebo jen zřídka. Častí uživatelé se naopak obávají méně. Vysvětlení je logické: kdo nástroj zná, vidí jeho limity. Kdo nikdy nevyzkoušel, podléhá médiím i fantazii o všemocnosti AI.
Pro supervizi v ASuPP to znamená dvě věci. Jistota „mě AI nenahradí“ může být oprávněná – protože supervize stojí na vztahu a metaprocesu. Ale může také odrážet menší vlastní zkušenost s nástrojem. Plánovaný Workshop ASuPP proto cílí mimo jiné na to, aby supervizoři měli o AI dostatek vlastní zkušenosti k informovanému úsudku.
Důraz na mlčenlivost vs. systémová netransparentnost. ASuPP supervizoři kladou silný důraz na ochranu citlivých dat, mlčenlivost klientů a ztrátu lidského kontaktu. APA jejich obavu o data potvrzuje (67 % psychologů se obává úniku dat) a doplňuje druhý úhel: obavu z nepředvídatelných sociálních dopadů (64 %), zaujatých výstupů (63 %), nedostatečného testování nástrojů (61 %). To je posun, který v české debatě zatím tolik nezaznívá: nejde jen o to, kam jdou data od konkrétního klienta, ale i o to, jak nástroje rozhodují, na jakých datech jsou trénovány a kdo tu validaci kontroluje.
Specifika profese (supervize vs. psychoterapie). Supervize pracuje s metaúrovní – s kazuistikami, přenesenou odpovědností a kultivací profesní identity. Psychoterapeutická konzultace je primárně dyadickým vztahem terapeut–klient. To vysvětluje, proč jsou v ASuPP datech akcentovány spíše vztahové a etické dimenze, zatímco APA pokrývá širší škálu praktických rizik a administrativních aplikací.
Co z toho plyne pro praxi
Pokud bychom obě sondy zhustili do několika praktických tezí pro supervizory, terapeuty, zadavatele supervize a pracovníky pomáhajících profesí, vypadalo by to takto.
Vzdělávejte se aktivně, ne reaktivně. Generativní AI se vyvíjí rychleji, než stačí vznikat etické kodexy. Profesní kompetence v práci s AI dnes znamená rozumět tomu, jak nástroj funguje, kde halucinuje a jak ho bezpečně použít – případně proč ho v daném kontextu nepoužít vůbec. Vzdělávání je součást odpovědnosti.
Aplikujte risk-based přístup. Rámce typu NIST AI RMF (2023) a EU AI Act (2024) i doporučení WHO (2024) doporučují posuzovat AI podle kontextu, citlivosti dat a možných dopadů. Konkrétně: nasadit AI na anonymní rešerši literatury je něco jiného než vložit do veřejného modelu kazuistiku klienta. Tuto úvahu je třeba dělat vědomě a opakovaně.
Klient má právo vědět. APA explicitně doporučuje informovaný souhlas klienta s tím, jak je AI v jeho péči nebo supervizi využívána, a transparentní komunikaci o přínosech i rizicích. To je princip, který do české praxe zatím proniká spíše pozvolna, ale je čas na něm začít pracovat.
Vztah, etika a lidský dohled zůstávají nepřenosné. AI může převzít část administrativy a podpůrných úkolů. Klinický úsudek, etické zvažování a lidskou přítomnost ve vztahu převzít nemůže – a podle obou anket to ani odborníci nečekají.
Workshop ASuPP: AI v supervizi – supervize v AI
Na výše popsané otázky reaguje ASuPP připravovaným workshopem „AI v supervizi – supervize v AI“, který je určen především supervizorům, členům i nečlenům ASuPP, ale je otevřený i zadavatelům supervize, psychoterapeutům a dalším pracovníkům pomáhajících profesí.
Workshop se zaměřuje především na následující čtyři okruhy:
- Základy AI – jak generativní modely fungují, co umí a co neumí, slovník pro praktickou orientaci.
- Související psychopatologie – vliv AI na duševní zdraví uživatelů, rizika nadužívání, související jevy (halucinace, parasociální vazby na chatboty, sycophancy…).
- Dopady na vztah – co se mění v terapeutickém a supervizním vztahu, když do něj vstoupí AI, ať už na straně klienta, terapeuta, nebo supervizora.
- Etika v souvislosti se supervizí – mlčenlivost, informovaný souhlas, odpovědnost, hranice použití AI v supervizním kontextu, praktické scénáře a kazuistiky.
Cílem není ani propagace AI, ani její odmítnutí, ale kultivace profesního úsudku – aby každý účastník dokázal v konkrétní situaci sám rozhodnout, kdy AI použít, jak ji použít bezpečně a kdy ji raději neotvírat.
Závěr
Obě ankety – česká i americká – kreslí podobný obraz: pomáhající profese se přestávají ptát, zda AI vstoupí do jejich praxe, a začínají řešit jak. Liší se v důrazech (data vs. systémová netransparentnost, klid vs. obava z nahrazení), ale shodují se na tom podstatném: profesní hodnoty, vztah a etika zůstávají jádrem práce s lidmi, a právě tyto hodnoty mají být kompasem při zavádění jakékoli technologie.
Použité zdroje
- American Psychological Association. (2025). 2025 Practitioner Pulse Survey – AI in the Therapist’s Office. APA & APA Services, Inc. (publikováno prosinec 2025).
- American Psychological Association. (2025). Among psychologists, AI use is up, but so are concerns (tisková zpráva, 9. 12. 2025).
- American Psychological Association. (2026). As AI use surges among psychologists, so do concerns about risks. Monitor on Psychology, duben/květen 2026.
- American Psychological Association. (2023). Ethical guidance for AI in the professional practice of health service psychology.
- European Federation of Psychologists‘ Associations. (2023). Psychological services via internet and other digital means: Recommendations for ethical practice.
- National Institute of Standards and Technology. (2023). Artificial Intelligence Risk Management Framework (AI RMF 1.0).
- World Health Organization. (2021). Ethics and governance of artificial intelligence for health.
- World Health Organization. (2024). Ethics of artificial intelligence in health: generative AI.
- Roustan, D., & Bastardot, F. (2025). The clinicians‘ guide to large language models: Focus on hallucinations.
- Regulation (EU) 2024/1689. Artificial Intelligence Act.
- ASuPP. (2026). Umělá inteligence očima supervizorů ASuPP – výsledky dotazníkového šetření. https://asupp.cz/ai-v-supervizi/
Nejnovější komentáře